Vlajková loď jihokorejské automobilky Hyundai se vyrábí již více než 13 let. Na našich silnicích se sice ještě poslední, tedy šestá, generace tohoto vozu neobjevila, nicméně všechny nabízejí rozumné užitné vlastnosti. Bohužel Sonata ani ostatní modely korejského výrobce se nezbavily hanlivě myšleného pojmenování „korejská škodovka“. Co tedy tento vůz již více než 13 let nabízí?

Korejská automobilka Hyundai představila Sonatu na podzim roku 1988. Vůz byl vyvinut v úzké spolupráci s japonskou automobilkou Mitsubishi, od níž Hyundai převzal motory a podvozky. První generace se prodávaly ve dvou úrovních výbavy: GL, ta obsahovala například nastavitelný volant, metalický lak či posilovač řízení. Verze GLS pak obsahovala rozsáhlý paket výbavy, jako je centrální zamykání, elektrické ovládání všech oken včetně střešního, tempomat, klimatizaci, kožené čalounění či na přání automatickou čtyřstupňovou převodovku. Bohužel tento model nenabízel ABS ani airbagy či jinou bezpečnostní výbavu. Bezpečí posádky zajišťovala hlavně bohatě dimenzovaná karosérie. Montovány byly dva typy pohonných jednotek, a to 1,8i a 2,4i o výkonu 97, resp. 114 ks z konstrukční dílny Mitsubishi . Ty prošly pouze drobnou modernizací, při které bylo hojně použito hliníkových dílů a nové řídící jednotky. Hyundai začal produkovat motory ve vlastních továrnách pod svým jménem v Koreji. Motory pohánějí přední nápravu přes pětistupňovou ručně řazenou převodovku. Ačkoliv tyto motory nejsou žádnou novinkou, dosahují výborných parametrů, co se spotřeby týče. Na jaře roku 1989 se objevil i „třílitr“, jenž se dodával výhradně s automatickou převodovkou. Později byly nahrazeny motory Mitsubishi motory Hyundai. Roku 1990 prošel vůz modernizací, při které byla přepracována maska a interiér, také se v nabídce objevil nový motor 2,0i s šestnáctiventilovou technikou, dosahující výkon 102 ks, a na přání také ABS. Roku 1993 prošel vůz celkovou modernizací, při které byla zcela přepracována karosérie a podvozek, také se již začínaly montovat airbagy. Tato verze byla první oficiálně dováženou do ČR. Roku 1996 byla představena v Čechách asi zatím nejrozšířenější čtvrtá generace, která si vydobyla postavení na českém trhu mezi automobily této třídy především cenou, začínající na hranici šesti set tisíc korun za velmi slušně vybavený vůz. Zatím poslední oficiálně prodávanou Sonatou je její pátá generace. Ta se prodává se třemi typy pohonných jednotek, a to 2,0 i, 2,4i a 3,0i . Škála nabízené výbavy je srovnatelná s konkurenčními vozy této třídy. Nyní se připravuje již šestá generace tohoto vozu.

Karoserie prvních dvou generací nijak neoplývají nápaditostí či nějakými designérskými „perličkami“. Vůz je bezmála pět metrů dlouhý a skoro 1,8 metru široký. Sonata se vyráběla pouze jako čtyřdveřový sedan s lehce klínovitou karosérií, velkými prosklenými plochami a mohutnými svítilnami. Druhá generace se liší zúženými světlomety. Třetí generace pak i zadními svítilnami, které jsou roztažené přes celou záď, a celkovým snížením vozu. Čtvrtá generace dostala poněkud nevšední světlomety, jenž vzdáleně připomínají světla vozu Mercedes třídy C. Pátá a zatím poslední verze splňuje spíše požadavky amerického řidiče, velké světlomety a zadní svítilny podobné těm, jaké můžeme vidět například na vozech Chrysler LHS. Sonaty se vždy vyznačovaly spíše oblou karoserií bez výrazných ostrých hran.

Podvozky byly u prvních generací modifikovány z Mitsubishi Galant. Přední náprava je typu McPherson a zadní pak s krutnou tyčí na vlečených ramenech. U tohoto typu podvozku zůstalo až do roku 1996, poté se přešlo na modernější nezávislé zavěšení zadní nápravy. Podvozky jsou spíše neutrální, s příjemnými jízdními vlastnostmi, avšak příčné nerovnosti posádka vozu značně pocítí, neboť podvozek je spíše tvrdší. Jinak je Sonata velmi pohodlný vůz i při cestování na delší vzdálenosti. V počátcích výroby byly montovány kotoučové brzdy pouze na přední nápravu, ale už roku 1993 se objevily i na zadní nápravě. Starší modely měly malé kotouče a ty pak měly snahu při delším brždění ,,vadnout“, v běžném provozu se tento nedostatek neprojevuje. Na vozech byly montovány pneumatiky o rozměrech 185/70 14 s možností záměny za 195/70, u novějších verzí se pak můžeme setkat i s koly o větších rozměrech.

Ačkoliv vozem asijské produkce nikoho neohromíte tak jako s novým BMW či Audi, jedná se o vůz, jenž za svou cenu nabízí maximum a v mnohém se svým evropským konkurentům vyrovná.